Včera jsem četl zprávu o tom, jak Facebook omylem smazal skupinu Boycott BP, která má dnes již přes tři čtvrtě milionu fanoušků. Byl z toho docela skandál a spousta "bojkoťáků" si to samozřejmě ihned vysvětlovala tak, že administrátoři zabanovali stránku úmyslně na popud BP. Pominu teď to, že když si někdo na Facebooku něco vytvoří, nezískává tím automaticky vlastnická práva a je stále pod správou FB, takže i kdyby se Mark Zuckerberg rozhodl "Boycott BP" smazat, má na to plné právo. Hlavní je, že ať už byl opravdový důvod pro chvilkové smazání fanstránky jakýkoliv, nešlo by o žádnou újmu. Boycott BP nemá valný smysl.
První věc, co mě při pomyšlení na bojkot napadla, mi připomněla scénář v Řecku. Stát je na tom bídně, musí využít všech úsporných prostředků, aby se udržel nad vodou, jenomže jeho občané paradoxně stávkují, nepracují a dělají přesný opak toho, co by jejich země potřebovala. Namísto kousnutí se do rtu a přijmutí reality akorát hulákají a dělají další škodu. Bojkot BP skrze netankování u jejich stanic a nenakupování u řetězců patřících BP (Aral, Castrol, Amoco...) mi původně přišel podobný -- lidé, konkrétně a zejména Američané v tomto případě, po BP chtějí, aby svůj bordel co nejdříve vyklidila. Zároveň se jich ale spousta BP snaží bojkovat, tím firmu (naivně) dohnat k bankrotu a pomstít se. Jenomže kdo pak vyčistí ten oceán?
Ale věc je vlastně mnohem komplexnější.
Důležité je uvědomit si, že vyhýbáním se tankovacím stanicím BP firmu prakticky nepoškodíte. Ano, ještě více se zkazí reputace BP a pokud mají ve vedení citlivky, možná si z útoků veřejnosti pokadí kalhoty. BP se tím ale zdaleka nezničí.
Valná většina z těch 13 tisíc pump (které magnát má jen v USA, celosvětově nevím) nepatří firmě British Petroleum, alebrž soukromníkům, kteří stanice provozují. Je to jako když si chcete otevřít pobočku Subway -- mateřské firmě zaplatíte nějaký licenční poplatek, abyste mohli provozovat fast-food stánek s jejich renomovaným jménem, ale jídelna patří vám a firmě Subway pouze odvádíte pár procent ze zisku. Možná si řeknete, že tedy BP připravíte aspoň o těch pár dolarů... ale každý dolar, který bude tratit BP, bude také, ovšem několikrát znásobeno, tratit i onen soukromník, jenž BP pumpu provozuje.
Jasně, často jsou pumpy skoupené většími ropnými společnostmi, které vlastně také možná chcete bojkovat, ale v tom případě raději choďte pěšky, protože stejně skoro nikdo netuší, co se děje v pozadí. Třešničkou na fortu budiž fakt, že BP své čerpací stanice začíná rozprodávat (jen roku 2007 byl plán rozprodat jich na 700), protože pro ně prostě nejsou dostatečně výnosné a vyhlídky mnohem perspektivnější jsou jinde.
British Petroleum je totiž firmou, která se v prvé řadě soustředí na výzkum. Nejvíce $$$ mají z hledání ložisek, jejich úpravy a těžby ropy z nich. Stejně tak si více vydělají i následným skladováním ropy a jejím prodáváním dalším velkým řetězcům. Výnosy z pump jsou v porovnání mizivé. Nemluvě o tom, že když se vezete autem, potřebujete tankovat, vlevo máte čerpací stanici XY a vpravo BP a vy se rozhodnete zajít do XY, můžete stejně tak dost dobře natankovat právě ten benzín, který vytěžila i rafinovala BP.
Nedávno to rozebírali v New York Times a mluvčí BJ's, což je jeden z amerických mega-obchodů fungujících podobně jako Makro u nás (ale k tomu má ještě benzínky), překvapila prohlášením, že "neexistuje jediný maloobchodník, který by vám mohl garantovat, že benzín, který prodává, není namíchaný s benzínem od BP. Tak prostě palivový byznys funguje." Z BP benzínu se stává BP benzín až v poslední fázi rafinace, kdy do něj přilijí nějaké své vlastní ingredience; do té doby ale BP rozprodává "syrový" benzín všem okolo.
O nerozumnosti bojkotování BP svědčí i stanovisko Greenpeace. Ti se normálně dychtivě pouští do bojů proti jakémukoliv ohrožování přírody, ale v bojkotech proti BP se organizace oficiálně neangažuje. Hezky to v tamtéž článku NY Times řekl Kert Davies, šéf výzkumů v Greenpeace, když komentoval svou cestu domů: "Mohl jsem zastavil u Chevronu, Shell, Exxonu a BP. A já vám tady mohu vyložit řadu důvodů, proč bojkotovat každou z nich," čímž podtrhl podobné nátury všech velkých benzínek. Zároveň ale vyřkl přání, aby přírodní katastrofa vyvolala v lidech sebereflexi, aby na ně měla dopad, a aby se změnil stávající scénář "Velké ropné společnosti = dealeři, my = závisláci".
Takže pokud opravdu chcete změnit přístup ropných korporacích a pokud je opravdu chcete potrestat, namísto tankování někde jinde musíte svá vozidla přestat tankovat úplně i využít alternativních transportních prostředků. To je ovšem něco, co Američané prostě neumí (v žádné jiné zemi nepřipadá na jednoho člověka tolik aut jako v USA) a, zjednodušeně řečeno, se tudíž opět jedná o krásný paradox, kdy v USA se protestuje nejvíce (mají nárok, přímo se jich to dotýká), ale pro skutečnou změnu se dělá relativně nejméně.
Všechny ropné mega-korporace si jsou totiž velmi podobné a BP holt měli tu smůlu, že se jim průšvih sešel s průšvihem a eskalovalo to v über-průšvih. 21 let zpátky narazil Exxon tanker do útesu poblíž Aljašky a do moře vypustil 260 až 750 tisíc barelů ropy. Ještě ve větší šlamastice se nyní nachází Chevron a jeho odnož Texaco, kterou soudí desítky ekvádorských kmenů za vypuštění až 68 miliard litrů (!!!) toxické vody do místního Amazonského pralesa; firma nyní čelí možné pokutě ve výši až 28 miliard dolarů. Shellka má zase na kontě zdevastované pralesy v Nigérii, do kterých po dva měsíce vypouštěli z díry v ropovodu černé zlato (nebo spíše mor v tomto případě); nutno podotknout, že Nigérie je stále velmi aktuální, ale v porovnání s BP a trablích v Mexickém zálivu o ní neví skoro nikdo, ačkoliv v Nigérii jsou dopady na přírodu ještě tristnější.
British Petroleum je totiž firmou, která se v prvé řadě soustředí na výzkum. Nejvíce $$$ mají z hledání ložisek, jejich úpravy a těžby ropy z nich. Stejně tak si více vydělají i následným skladováním ropy a jejím prodáváním dalším velkým řetězcům. Výnosy z pump jsou v porovnání mizivé. Nemluvě o tom, že když se vezete autem, potřebujete tankovat, vlevo máte čerpací stanici XY a vpravo BP a vy se rozhodnete zajít do XY, můžete stejně tak dost dobře natankovat právě ten benzín, který vytěžila i rafinovala BP.
Nedávno to rozebírali v New York Times a mluvčí BJ's, což je jeden z amerických mega-obchodů fungujících podobně jako Makro u nás (ale k tomu má ještě benzínky), překvapila prohlášením, že "neexistuje jediný maloobchodník, který by vám mohl garantovat, že benzín, který prodává, není namíchaný s benzínem od BP. Tak prostě palivový byznys funguje." Z BP benzínu se stává BP benzín až v poslední fázi rafinace, kdy do něj přilijí nějaké své vlastní ingredience; do té doby ale BP rozprodává "syrový" benzín všem okolo.
O nerozumnosti bojkotování BP svědčí i stanovisko Greenpeace. Ti se normálně dychtivě pouští do bojů proti jakémukoliv ohrožování přírody, ale v bojkotech proti BP se organizace oficiálně neangažuje. Hezky to v tamtéž článku NY Times řekl Kert Davies, šéf výzkumů v Greenpeace, když komentoval svou cestu domů: "Mohl jsem zastavil u Chevronu, Shell, Exxonu a BP. A já vám tady mohu vyložit řadu důvodů, proč bojkotovat každou z nich," čímž podtrhl podobné nátury všech velkých benzínek. Zároveň ale vyřkl přání, aby přírodní katastrofa vyvolala v lidech sebereflexi, aby na ně měla dopad, a aby se změnil stávající scénář "Velké ropné společnosti = dealeři, my = závisláci".
Takže pokud opravdu chcete změnit přístup ropných korporacích a pokud je opravdu chcete potrestat, namísto tankování někde jinde musíte svá vozidla přestat tankovat úplně i využít alternativních transportních prostředků. To je ovšem něco, co Američané prostě neumí (v žádné jiné zemi nepřipadá na jednoho člověka tolik aut jako v USA) a, zjednodušeně řečeno, se tudíž opět jedná o krásný paradox, kdy v USA se protestuje nejvíce (mají nárok, přímo se jich to dotýká), ale pro skutečnou změnu se dělá relativně nejméně.
Všechny ropné mega-korporace si jsou totiž velmi podobné a BP holt měli tu smůlu, že se jim průšvih sešel s průšvihem a eskalovalo to v über-průšvih. 21 let zpátky narazil Exxon tanker do útesu poblíž Aljašky a do moře vypustil 260 až 750 tisíc barelů ropy. Ještě ve větší šlamastice se nyní nachází Chevron a jeho odnož Texaco, kterou soudí desítky ekvádorských kmenů za vypuštění až 68 miliard litrů (!!!) toxické vody do místního Amazonského pralesa; firma nyní čelí možné pokutě ve výši až 28 miliard dolarů. Shellka má zase na kontě zdevastované pralesy v Nigérii, do kterých po dva měsíce vypouštěli z díry v ropovodu černé zlato (nebo spíše mor v tomto případě); nutno podotknout, že Nigérie je stále velmi aktuální, ale v porovnání s BP a trablích v Mexickém zálivu o ní neví skoro nikdo, ačkoliv v Nigérii jsou dopady na přírodu ještě tristnější.
A tak skutečně tím nejlepším, co můžete pro sebe, lidi kolem i celý svět udělat, je přestat využívat služeb ropných společností... jenomže to je z našeho západního pohledu ještě více absurdní, než bojkot BP. Už by se to asi vážně chtělo zbavit závislosti na ropě (= zoufalý výkřik do tmy).
Tento článek měl nicméně jen upozornit na to, že snaha sabotovat BP tím, že nebudete pumpovat u stanicích se zeleným sluníčkem, je zcestná. Dotyční tím ničemu nepomůžou (spíše naopak, odnesou to často nevinní). Jen si možná tito aktivisté, pokud neznají souvislosti, budou připadat lépe a pocítí určité zadostiučinění, "protože právě potrestali zlou ropnou společnost, která zabila 11 lidí, poškodila zdraví více jak 70, připravila o zisky stovky a zabila zvířat tisíce." Nicméně i přesto, co jsem právě napsal, pro podobné lidi musím chovat určité sympatie, protože žít v Alabamě, Louisianě, Mississippi či Floridě, a mít na pobřeží místo koupajících se klientů černé kachní mrtvoly... také bych se asi choval více zaujatě a zaslepeně.
Každopádně tahle celá šlamastika, ať už jde o Mexický záliv nebo jiné, ropnými společnostmi zaviněné přírodní katastrofy, je vlastně trochu bezradná a zoufalá, což? Tankování u konkurence ji každopádně vůbec nevyřeší.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nakonec pár poznámek pod čarou, které se mi už šikovně nevlezly do článku, ale i tak dostatečně zaujaly. Tak třeba tahle asi už měsíc stará zpráva, kterou já ale zaznamenal až teď: BP skoupilo linky na Googlu a Yahoo, aby lidé, kteří vyhledají slova "oil spill", "BP oil spill", "Deepwater Horzion" a "oil spill response", viděli jako první odkaz oficiální stránku BP, kde se korporace problematice hluboce věnuje. BP holt dělá co může, aby si udržela alespoň tak-tak reputaci. Každopádně takovýto boj za svůj erb jsem ještě neviděl (je to zajímavé, ale na můj vkus moc populistické, papalášské i jaksi "imperialistické") a otázkou je, jestli si to lidé nevysvětlí jako snahu o ovládnutí informací (jak tomu ostatně bylo i s tou úvodní FB kauzou).
Další zajímavostí je vtipný, leč trefný foto-seriál na Forbes, kde autor přemýšlí, jak by si s podobnou katastrofou poradili v Číně. Popravili by šéfa BP? Jak moc by tragédii zatajovali? A o kolik rychlejší by v řešení byli? Čínský přístup by nebyl úplně od věci. Holt ne jen války si zaslouží aspoň částečnou cenzuru.
UPDATE: Shodou okolností dnes zmiňoval TIME originální a úsměvný způsob odboje proti BP -- vyrazit před sídlo BP v Londýně a jeden celý den tam dělat bordel s těmi šílenými jihoafrickými Vuvuzelami. To by možná zabralo! :-)
8 komentářů:
"Dvakrát měř, jednou řež!" Platí i pro psaní komentářů do internetových diskuzí.