Hledám, hledám, nenacházím?

Načítání

čtvrtek, 10. června 2010

Filmové mičudové duo The Blind Side a Invictus

Celkem náhoda. Z plejády letadlových filmů jsem si při cestě domů vybral The Blind Side a následně Invictus, dva filmy s tématikou brutálního míčového sportu (amerického fotbalu a rugby), které ovšem adresují mnohem více než problematiku samotného sportu.

The Blind Side mě okouzlil zejména díky úžasné Sandře Bullock, která se vžila do role zazobané matky, jež má ovšem cit pro slabší kolem sebe a adoptuje černého hromotluka "Big Mike," ze kterého se následně vyklube hvězdný Tackle. Z asociálního losera se stane všemi univerzitami chtěný rekrut a následně i profesionální hráč v NFL. Každopádně se nejedná o žádný rádobysrdceryvný americký patos a ani se nejedná o klasickou depikci Amerického snu, protože ten je o pracovitých lidech, kteří si jdou za svým cílem a Big Mike zrovna takový není. The Blind Side je překvapivě originálním vyprávěním o lidských zázracích skrývajících se pod chudobou a povzbuzuje diskuzi o adopci a bídě amerických ghet. Náramně jsem si ho užil, Sandra Bullock si za tuhle roli Oscara zasloužila (!) a kdo na CSFD remcá se třemi hvězdičkami nebo méně, ten je podle mě předpojatý a film prostě pochopil.

Naopak Invictus je spíše než o jednotlivci o jednom celém týmu a o síle národní hrdosti odvíjející se od sportovního mančaftu. Píše se rok 1995, Nelson Mandela je pár měsíců ve funkci a schyluje se k mistrovství světa v rugby. To se koná v Jižní Africe, která se s novým lídrem čerstvě vymanila z hororů Apartheidu, ale země je i tak nadále rozdělená a film mapuje mírumilovné a lišácké kroky prezidenta Mandely ve snaze sjednotit zemi a vynést ji výsluní.

V rugby vidí ideální příležitost. Z jihoafrických "underdogů" se snaží udělat elitní tým, ale dělá to skrze svůj osobní vliv a kouzlo, když si pozve kapitána týmu nebo když tým několikrát sám navštíví a dobije je tak energií a  opět i národní hrdostí. Nemá cenu předstírat, že by Invictus nebyl trochu zidealizovaným a propagačním snímkem, kde má Nelson Mandela takřka nadpřirozené schopnosti a režisér z něj udělal moderního afrického Ježíše Krista, ale každopádně se jedná o působiví snímek, který, když už nic jiného, ukáže dění v Jižní Africe po pádu apartheidu. A pakliže to je něco, co vás nezajímá, pak vás asi nebude zajímat ani celý film.

1 komentářů:

  1. souhlas s idealizací Mandely v tom filmu o rugby. tahle věc mi ten film úplně znechtila a v konečným výsledku je to teda úplná pitomina.
    OdpovědětVymazat

"Dvakrát měř, jednou řež!" Platí i pro psaní komentářů do internetových diskuzí.