Tragédie v českém Subway

Subway mám ve svém žebříčku fast foodů na samém vrcholu. Už jsem tu o něm jednou básnil, v Americe do něj totiž chodím prakticky pokaždé, když se potřebuji nacpat a ještě se mi ani trošku nepřejedl. Ty jejich bagety jsou nejen tak zatraceně dobré a relativně levné, ale když se jimi člověk dáví, má i ten pocit, že jí něco aspoň trošku zdravého. A podobné satisfakce se mi u McDonald's nedostane. Ani s tím plátkem kyselé okurky v cheesburgerovi.

Takže když jsem se teď vrátil do Čech a uvědomil si, že tu vlastně již Subway také je (loni v létě jsem ho už v Praze viděl, naproti Slovanském Domu, ale tehdá jsem ještě takovým fanatikem nebyl), vyrazil jsem do něj při nejbližší příležitosti. Zařízení to bylo na pohled stejné jako za velkou louží, i menu měli takřka identické, jen tu mojí oblíbenou "Italian Herbs & Cheese" bagetu jsem postrádal a musel jít cestou nějaké jiné, bylinkové bagety. Ale tak to je asi po celé Evropě - když jsem byl před měsícem ve varšavském Subwayi, byli na tom úplně stejně.

Byť bez mého milého pečiva, dal jsem si svou milou bagetku. "Oven Roasten Chicken Breast", přírodní kuřecí prsíčka. Na to parmazán (čedar neměli), zapéct v troubě, posypat salátem a rajčaty, zalít ranchovou omáčkou a voilá, máme tu fenomenální gurmánský zážitek... Ehm. Ne tak v českém Subway.

Není vynikající. A budete litovat. Já už lituji.

Bagetu mi rozpárali tupým nožem a naházeli tam dva neforemné kusy masa, na pohled pořádně neobrané a nacpané na jednu stranu bagety. Sýra dali sporadicky a o aspoň slušnou porci salátu jsem si musel opakovaně říkat. Opravdová pálka ovšem přišla až při placení. Objednával jsem dva footlongy a k tomu malé pití. V USA záležitost za 12 dolarů, v Polsku za 40 zlotých, tady po mně chtěli 440,- Kč a ještě to ozdobili tím pro Čechy natolik typickým kyselým ksichtem. V duchu jsem si říkal, "svině vychcané" - všude totiž vypisovali ceny pouze 6-palcových sendvičů, nikoliv footlongů, takže člověk jde ke kase a de facto netuší, kolik vlastně bude platit.

Ale stejně, to nejsmutnější (fakt, mně to bylo líto!) přišlo až při samotné konzumaci. Tedy, ona ta bageta nebyla vysloveně špatná, celkem jsem se i najedl. Avšak svým americkým sestřičkám se ani za mák nevyrovnala. Maso nebylo řádně prohřáté, skutečně nacpané jen na jedné straně bagety a navíc v něm byly špíčky - a tyhle bílkovinové žvýkačky mi vždy dovedou úspěšně pokazit požitek z jídla. Poprvé jsem v Subway nedojedl na jedno posezení a musel si zbytek žvance odnést s sebou. Prostě mě přešla chuť.

Možná, že jsem jen přišel ve smolný den. Možná, že jsem prostě narazil na blbou obsluhu. Možná, že české Subway je ve skutečnosti fajnovým podnikem, který se vyrovná svému originálu. Já už se o tom ale přesvědčovat nehodlám. Příště si zajdu do regulérní a slušné restaurace, kde se najím lépe, více a paradoxně i levněji. České Subway, ty jsi pro mě mrtvé.

V létě na lyže!

K moři by mě jen tak někdo nevykopal. A v létě už vůbec ne. To radši na hory. Teď jsem vrátil z pětidenního pobytu na rakouském ledovci Hintertux (stránky i v češtině!) a jen se v tom utvrdil. Lyžování přes léto je již taková naše rodinná tradice - ne, že by toho při tom člověk nějak moc natrénoval, ale aspoň přes ty parné měsíce úplně nezakrní lyžovací svaly a jednou za uherský rok se sklouzne aniž by ho neustále kočírovala banda trenérů. Pauzička na čokoládičku, pauzička na čajíček a je hej.

Lyžování v létě je děsná pohoda. Tak třeba ten Hintertux. Od Prahy je jen něco přes šest hodin daleko, cestou se člověk pokochá Tyrolkami a bydlet se tam dá za €10 na den. Za příjemné ranní teploty, která dole v údolí pod nulu neklesla ani omylem, jsme vždy vyrazili ke kabinkám, ty nás na půl devátou promptně vynesli o kilometr a půl výš, do 3250 m.n.m., kde se ze zelené krajiny stala krajina kamenitá a sněhová. A už se jezdilo. V poledne klidně i v tričku, pokud by na to někdo měl žaludek.

Je sice pravda, že letní sněhové podmínky se nedají srovnávat s těmi zimními - sněhu není tolik, takže jezdí jen ty nejvyšší vleky; rolbaři se tolik nesnaží, protože návštěvníků není moc a zřejmě jim to pak nestojí za tu námahu; lyžovačka končí v půl druhé odpoledne, protože už od nějakých dvanácti je z bílého podkladu kvůli teplu pěkná břečka. Celý den si tedy nezalyžujete, ale permice jsou podle toho levnější a navíc pak máte ještě skoro půlku dne. Jak se vrátíte z blížování, v údolí už sluníčko hřeje jak blázen (anebo prší, na to jsme tenhle týden měli docela štěstí, ale nebudu kazit idylu) a může se vyrazit na koupání, na kola, na brusle nebo třeba na výpravu po vrcholcích zillertalského údolí. Specificky v Hintertuxu pak vypadá hodně zajímavě i prohlídka tamních ledovcových jeskyní, o kterých jsem se bohužel dozvěděl až těsně před odjezdem.

Nemám ještě úplně nárok to tak nazývat, ale zrovna letní lyžování je taková "aktivní dovolená," kdy se člověk neukouše nudou na pláži nebo neupraží vedrem při prohlídce nějaké letní metropole. Hned bych jel znova a nedá se to nedoporučit. Kromě Hintertuxu pak stojí za zvážení ještě švýcarský ledovec Saas-Fee, který v létě nabízí lyžovačku o něco lepší, ale je zase o čtyři hodiny dál a vyjde zhruba dvakrát tak draho. Každopádně stojí za to. Jo, teda pokud vyjde počasí... A i tak se to chce mazat!

BioWare poprvé mimo? Aneb Dragon Age: Origins

Specificky se tu na blogu hrám prakticky vůbec nevěnuji, to jen můj milý Gothic je výjimkou, ovšem RPGčko Dragon Age: Origins od BioWare už jsem viděl tolikrát, že sám sebe nafoukaně pasuji na odborníka na tuhle stále-ještě-nevydanaou středověkou fantasy. A něco o něm proto písnu, protože tato věc je "hot" a lidi obecně rádi čtou negativistické výplody o "hot" věcech.

Na předváděčku Dragon Age: Origins jsem šel už loni na E3, letos opět a už ta svou náplní kolísala, poněvadž byla ze dvou třetin vyplněna flirtováním s ženskými. Ne, že by to mně osobně bylo nějak nepříjemné, ale tak nějak mi přišlo, že BioWare už nemají co ukazovat a působilo to spíše trapně. Teď jsem přijel z Varšavy, kde EA spáchalo přímo Dragon Age-only akci a už při cestě tam jsem se trochu děsil, co jako že budou ještě ukazovat, když už na té É trojce toho moc neměli. Ukázali, jak moc velký vliv na hru budou mít vaše rozhodnutí. Jednou někdo umře, jindy ne, jednou se s někým bojuje a jindy zase ne... to už jsem párkrát viděl jinde.

Zajímavé bylo, že celou prezentaci odstartoval v polštině nějaký chlapík (očividně fanoušek BioWare a ztělesnění všech negativních stereotypů o hráčích) přednáškou o historii BioWare. Deset minut mluvil postupně o "všech těch fantastickejch hrách," co jeho vzorové vytvořili, a na konci ještě machroval screenshotem s hodnoceními z Metacritic. Celou dobu klábosil o věcech, kterých si každý, aspoň trochu znalý herního průmyslu, je vědom, a jen tak vývojářům honil ego. Co hůře, pomalu to tam na mě působilo dojmem, že on se jen snaží navodit nadšenou atmosféru a udělat z BioWare bohy, poněvadž "Dragon Age: Origins se mi po dnešku vlastně třeba ani nebude moc líbit, ale je to přeci BioWare produkt a BioWare má přeci spoustou zelených číslíček na Metacritic, a tak i tahle nová hra přeci bude za každou cenu taky boží, i když tak třeba vůbec nevypadá."

Zpětně jsem si při tom zavzpomínal. Už na loňské E3 jsem si říkal, že na té hře vlastně není nic tak extra, že od vývojářů podobného kalibru bych čekal něco mnohem více kulervoucího. Odcházel jsem spokojen, ale zároveň jsem si odnášel dojmy ze hry, která slibuje tuctový středověký boj dobra vs. zla, zasazený navíc v tuctovém prostředí a s bezcharakterním hlavním hrdinou k tomu. Na základě letošní E3 jsem si k již známému přidal ještě telenovelovský element, překvapivě nezáživné boje s draky a zdánlivě kulhající konzolovou konverzi. Po Varšavě už vím i to, že herní svět bude nečekaně koridorový, že X360 verze bude docela šeredná, anebo že některé postavy, na které narazím, budou na biowarovské poměry překvapivě chabé (templář pomalu zaprodal svůj život ochraně převoznické loďky přes jezero, ale pak se nechá překecat na cookie... WTF?).

Prostě, byl jsem na větvi z Baldur's Gate, z Knights of the Old Republic i z Mass Effect, ale tahle Dragon Age záležitost zdánlivě postrádá onen šmrnc jedinečnosti a originality, kterým se tituly od BioWare zpravidla vyznačují (ruku na srdce, on ani ten Mass Effect 2, byť stále fantastický, nevypadá jako nic jiného, než jednička s novým make-upem a příběhem). A to tvůrci plánují (a doufají) z tohohle univerza udělat klidně i více, než trilogii!

Řekl tu někdo "Zaklínač"?

Jedno ale musím Dragon Age: Origins uznat. Má okolo sebe nějakou tu zvláštní auru - jo, kouzlo BioWare - která člověka i přes všechny objektivní neduhy přiláká a pohltí. Snad půl hodiny jsme s Davidem Sillmenem jen stáli, koukali na hru a vyprávěli si, jak tohleto a támhleto je špatně. Žádné takové, že bychom byli nějakými zaprděnými škarohlídy. V té hře je opravdu spousta věcí, nad kterými se člověk minimálně pozastaví. Jenomže pak jsem stejně v letadle koukal Faridovi Starmanovi přes rameno, jak Dragon Age hraje (už 80 hodin!) a já si najednou uvědomil, že mám strašnou chuť se do toho taky pustit. Takže kdo ví, možná jsem mimo já, nikoliv BioWare. Jen je člověk asi příliš zvyklí na to, že je z jejich her vždycky totálně paf a u Dragon Age je "pouze" docela natěšen. Aspoň pak budu příjemně překvapen, resp. nebudu příliš zklamán. Kdo ví. 23. říjen to jistí.