Dohráno: Risen

Stačí lehce zascrollovat dolů a narazíte už na jeden post o Risen. Nestačí! Na tuhle hru - na duchovního nástupce trilogie Gothic - jsem dychtivě čekal léta, a první dojmy prostě nemůžu nedoplnit dojmy finálními.

Piranha Bytes deliver!

Rukopis tvůrců je rozeznatelný od samotného začátku hraní a gothicovský duch prochází každým koutem Risen. Je to těžké, má to fajnové questy a charizmatické postavy, a první dvě třetiny hry vás bezmezně pohltí. Člověka jednoduše baví prozkoumávat ostrov Faranga, baví ho cestovat a poznávat, baví ho žít. A - a tohle nevím jak tvůrci dělají - když se vám pod ruku dostane nové brnění, nová zbraň, nové kouzlo nebo i jen nový amulet, jakoby někdo zařadil vyšší rychlostní stupeň a vy prostě musíte hrát dál, musíte si tu novou věcičku vyzkoušet. A jak zkoušíte, třeba narazíte zase na další předmět, který se zase musí důkladně prozkoušet, a ono je pak najednou dvě ráno a quest, na nějž jste se před třemi hodinami vydali, je stále v sekci nesplněných.

Tohle nemá cenu rozvádět, protože tohle dělá dobrou hru dobrou. Risen má duši.

Na druhou stranu, nadšení nebude trvat věčně. Jak říkám, dvě třetiny hry kick ass, třetina závěrečná pokulhává a nestíhá. Svět není tak velký jako v Gothic II a ani není tak rozmanitý, nemá tolik pamětihodností, a jak jsem se jednou někam zatoulal, opakované vracení mě spíše otravovalo. Obecně, precizností a detailností druhého Gothica Risen jednoduše nedisponuje, a příběh byl zase působivější v Gothic I. Navíc to risenovské finále prostě není ono (tohle se dá také přeložit jako "bacha, spoiler!" Tak tedy bacha).

Panorama scény by sice mohly být působivější, ale i tak je tu čím se kochat. Takový Gothic 3.

Posledních několik hodin (čtyři? pět?) strávíte v podzemí, které sice z hlediska děje dává smysl, ale když pomyslím, jak hezky Piraně umí dělat venkovní prostředí a jak ne-tolik-hezky (ne)umí dělat temné interiéry, přijde mi to jako řezání si větvě pod nohama. V jeskyních mýtického vulkánu to byla víceméně jen rubačka, byť naštěstí obohacená o řadu překvapivě obtížných puzzlů a záseků. Ale ta celá taškařice okolo brnění Titána (a pak i brnění samotné) už byla skutečně jen výsměchem, pro vývojáře očividně last minute nutností, a závěrečný souboj jakoby deset let starým plošinovkám z oka vypadl, nemluvě o tom, že by se dal zvládnout i na 1. levelu. Navíc jsem ve finále chtě nechtě musel být bojovníkem, což mě osobně jednoduše popudilo, když jsem celou dobu hrál za mága.

Uf, těžko to popsat, těžko to vystihnout, završení Risen holt nekoresponduje s tím vším úsilím, které jsem do celého hraní vložil. I když uznávám, že krátký rozhovor po Credits, odhalující plány pro minimálně Risen 2, ne-li Risen 3, tuze potěšil. Risen už znovu hrát asi nebudu, ale dvojku bych si dal s chutí.

Resumé? Bez debat lepší než Gothic 3. Na originální Gothic dvojici ovšem nemá. Řečí čísel, osmička.

PS: Pro insidery ještě screenshot statistik mého bezejmenného hrdiny těsně před závěrečným bossem.