Amerika je jednou z těch (demokratických) zemí, kde se zákony opravdu dodržují a panuje tu řád i pořádek. Týká se to snad všech odvětví, ale kde to je vidět snad nejvíce - minimálně pro mě, školou stále zaměstnaného - je americké (středo)školství. Mě tady z toho šla hlava kolem, i když těžko říct, jestli z toho mám zároveň i radost...Opisování a podvádění je fuj fuj. Děti to tu jsou učeny od malička a ačkoliv výjimky existují (zejména mezi těmi méně, mno, řekněme oddanými), ve valné většině případů to místní studenti vskutku dodržují. Při písemkách si neradí, k sousedovi nešilhají a něco jako tahák snad v životě ani neviděli. Hladina adrenalinu na bodě mrazu!
Pro Američany je naprosto normální psát písemku a nesnažit se to ošulit. Když něco neví, tak prostě neví a smíří se s tím. Nenapadne je hodit očkem vedle nebo si před hodinou připravit malý zmuchlaný papírek. A jde to ještě dál. Pamatuji si, jak jsem loni psal test z matematiky, snad všechno věděl (i to se stává), ale viděl jsem, jak se kámoš vedle mě trápí. Tak jsem do něj drcnul a "hej, kdyžtak koukni ke mně." On se na mě podíval vysloveně pohoršeně a zamumlal "nemůžu, je to přece písemka."
"Vždyť já přece nemůžu podvádět!" hlásá valná většina Amíků. Je to pro ně kodex a místní učitelé na to také sázejí. Ono švindlovat v amerických školách by pro našence bylo tuze jednoduché. Zatímco v Čechách učitel ze zkoušených prakticky nespustí z oči, tady se kolikrát otočí zády, dělá si svojí práci nebo rovnou uteče ze třídy. Samozřejmě si jsou vědomi toho, že jejich studentíci ne vždycky mají nejčistější úmysly, ale rozhodně to tu tak nehrotí.
Ovšem jaký je to pak průšvih, když čas od času učitel nějakého švindlíře opravdu načapá! Pokud má provinilec opravdu pilného andělíčka strážníčka, dostane pouze F (ekvivalent k naší pětce). V horším, a nutno dodat častějším případě, hříšník putuje do ředitelny (tedy, ona to není jako naše ředitelna, ale něco na ten způsob). Opakuje-li se prohřešek ještě jednou, dotyčný je zpravidla vyloučen na několik dní ze školy. Anebo úplně vyhozen.
S podváděním se Američani vůbec nemazlí. Je to tabu a tresty jsou kruté. Tvrdě tady také jdou po plagiátorství. Vlastně pokaždé, co studenti odevzdají svoje eseje, research papers nebo cokoliv z vlastní tvordby, musí u toho uvést všechny zdroje (zpravidla v kouzelně komplikovaném MLA formátu). Běda jestli si někde něco vypůjčí nebo parafrázují a nezmíní to ve "Work Cited"! Žádné "jéé, já to nemyslel zle, jen jsem zapomněl přidat uvozovky." V tu chvíli se už začíná roztáčet kolotoč disciplinárních řízení a oni si vždycky něco najdou. (Vzpomněl jsem si teďka na Maturita.cz a podobné stránky, odkaď jsem zpravidla kopíroval hned celé referáty, a musel se pousmát)
Američani si prostě potrpí na akademickou poctivost a musím říct, že mě už dostatečně "nakazili" a při písemkách nešvidndluji (no dobrá, skoro nikdy, jsem Čech ksakru!). Na druhou stranu, ony tady ty školy (minimálně střední) jsou zpravidla "lehčí" než ty české. Lehčí v tom smyslu, že tu po vás nikdo nechce, abyste si do hlavy natloukli dvacet milionů pojmů všeho druhu a následně je bleskově zase zapomněli, protože je v životě už nikdy nevyužijete - ledaže byste na té střední také jednou učili. A takovým typem školství se holt bez taháků prolézt skoro nedá, že.
Zdroj: vlastní (tady můžu, pche!)
23 komentářů:
"Dvakrát měř, jednou řež!" Platí i pro psaní komentářů do internetových diskuzí.