Hledám, hledám, nenacházím?

Načítání

neděle, 12. října 2008

Tak jsem si zahrál na iPhonu... a?

... a nějak mě to zatím neuchvátilo. Jen nebudu moc konkrétní, protože názvy těch spousty říček si nepamatuji a dohledávat se mi je nechce. Nejprve jsem se pustil do dvou různých autíček. Ta první byla naprosto příšerná a vinu na tom nese, jak jinak, ovládání. Jde o to, že iPhone má jen jedno tlačítko (nepočítám-li ON/OFF a tak), takže vehikly se ovládání nakláněním přístroje a nebylo to ono. Ne, že bych měl něco proti téhle technologii, koneckonců, playstationovský SIXAXIS je fajn a Wii taky, jenže tenhle herní kousek byl přehnaně citlivý na sklony a skončil jsem proto neustálým ohlodáváním obrubníků. Nemluvě o tom, že hra sama o sobě byla dost primitivní a nezáživná.

Následně jsem se vrhnul na o něco komplexnější automobilové závody, které jakoby z oka vypadly Mario Kart. Máte motokáry, jedete proti sedmi dalším, sbíráte všemožné záludné zbraně a čas od času to střihnete zkratkou, kde jsou zrychlovací pruhy a ty vás vystřelí do čela závodu. Prostě Mario Kart přes kopírák a musím uznat, že fungoval. Plagiát neplagiát, mě to docela bavilo. Až na ty okamžiky, kdy mi ta zatracená silnice byla zase malá a já kličkoval, protože se to nedalo ovládat. Čas od času.

No a nakonec jsem vrhnul na dvojici mini-hříček, jejichž smysl nechápu. Jsem fanoušek Guitar Hero a když jsem viděl jakousi kytarovou ikonku, hned jsem na ni poklepal. Objevily se přede mnou struny a já si říkal "Ha, a teďka začnou jezdit noty." Inu, nezačaly. Netušil, co byl smysl těch strun, a tak jsem se optal známého, co tam jako že mám dělat: "No, můžeš si tam takhle brnkat a ono to vydává zvuky a taky si můžeš přepnout na elektrickou kytartu a vydávat jiné zvuky." Ok, tak to mi nedošlo, asi jsem naivní, když jsem čekal něco jako "hratelnost."

Podobně na tom byla i jistá rybníčková hra, kde bylo jakési jezírko, v něm plavaly ryby a když jsem prstem začal jezdit po displeji, ryby utekly, za chvíli se vrátily, já rozčeřil vodu, ryby utekly... Ne, zase TAK moc jsem se nenudil, rychle pryč. Zvuky to ovšem mělo pěkné a koneckonců, byly tam rybky, takže furt lepší, než ten brnkací nesmysl.

Jo, málem bych zapomněl... nakonec jsem vyzkoušel ještě jednu hudební hru (je to ta na obrázku), která byla vlastně fajn, ale déle než pět minut jsem s ní nevydržel ze dvou důvodů. Zaprvé, opět mě trochu klamalo ovládání a mám za to, že systém moje povely špatně rozeznával. Zadruhé, ta hudba byla taková, mno... nehudební.

Každopádně nemůžu popřít, že na iPhonu, resp. iTouch, nějaké dobré hry nejsou. Kupříkladu to Spore mě láká převelice, podle IGN stojí za to. Stejně tak všemožné, na mozkové závity náročné tituly, tu musí být super. Když už jsem u toho, tak i ten iTouch v mé kapse by se mi moc zamlouval, tak uvidíme, co na to třeba Ježíšek.

2 komentářů:

  1. ta hra na obrazku sa vola tip-tap alebo tak nejak, mna to nechytilo, ale v triede to hraju stale v dvojici proti sebe... jedina hra, na iphone, co ma zatial dlhsie chytila bol Dactyl - mas bomby, ktore sa ti "rozsvecuju" a ty na nich musis kliknut aby nevybuchli - primitivne, ale mna to bavilo, hlavne prekonavanie vlastnych rekordov (momentalne mam nejakych 460 alebo tak nejak)

    OdpovědětVymazat
  2. Jojo, prostě co patří na iPhone... máš dotekovej displej, tak toho využij! Ťuk ťuk na bomby :)

    OdpovědětVymazat

"Dvakrát měř, jednou řež!" Platí i pro psaní komentářů do internetových diskuzí.